Lucerna
Alois Jirásek napsal a k provozování v Národním divadle odevzdal Lucernu v roce 1905. Napsal celkem dvanáct divadelních her, avšak žádná z nich nedosáhla jejího úspěchu.
Proč jsme se rozhodli tím malým světýlkem lucerny, které mění noc v den, znovu začít a pokusit se alespoň zažehnout již pohaslou slávu ochotnického divadla v našem městě?
Divadelní jednota Jirásek, která bude za dva roky slavit již 100 let svého založení, otevírala nově vybudovaný sál a stálé jeviště v budově “Na kopečku” (dnešní divadlo) Jiráskovou Lucernou, jako jeden z prvních divadelních spolků v Čechách, necelý rok a půl po premiéře v Národním divadle.
Alois Jirásek (28.3.1851 – 12.3.1930) se stal roku 1918 čestným členem spolku divadelních ochotníků v N. Bydžově a Jednota přijala jeho jméno. V roce 1924 se A. Jirásek stal čestným občanem našeho města a i nově postavené divadlo dostává jméno “Jiráskovo”. Prostory Jiráskova divadla rozdávaly radost, poučení a umělecké zážitky až do roku 1985. V průběhu osmnácti let, kdy bylo JD – z důvodů přestavby – zavřené, činnost Jednoty ustala pro nemožnost zkoušení. Dnes jsme všichni, kdož zbyli po poslední oponě, téměř o 20 let starší.
Lucerna byla nastudována a hrána Divadelní jednotou celkem šestnáctkrát. Proto bylo příznačným rozhodnutí pokusit se tuto hru nastudovat znovu k obnovení činnosti a k otevření nově zrekonstruované budovy divadla. Nebylo to rozhodnutí lehké. Chyběli patřiční herci (25 účinkujících), nebyli “kulisáci”, inspice, nápovědy. Byl zničen základní fundus. Omezeným je i přístup ke zkouškám na jevišti vzhledem k promítacím dnům kina. Přes všechny předpokládané i nepředpokládané potíže bylo rozhodnuto Lucernu nastudovat a uvést premiéru v polovině května jako dar našim občanům a vzdání díků představitelům města za dostavbu a zachování tohoto výjimečného kulturního stánku. Rovněž bychom chtěli tímto vzdát hold Mistru Jiráskovi, jehož jméno je tak úzce spjato s naším městem a Divadelní jednotou Jirásek.
Vladimír Hrubý
(Zveřejněno ve zpravodaji č. ……..)