Milý Sašo,
pokud by má proslulá neléčená nedochvilnost způsobila, že bych prošvihnul – nikoli výstup – nýbrž uzávěrku podzimní Divadelní hromady, bylo by mi moc líto, že bych Ti nestihl na jejích stránkách popřát k Tvým nedávným „třičtvrtěstoletinám“. Přání všeho nejlepšího a pevného zdraví jsem Ti sice přednesl již osobně na jedné z našich zkoušek, přesto mi dovol, abych tak učinil za celý náš spolek herců z ochoty prostřednictvím tohoto periodika.
Sašo, vlastně jsem nikdy úplně přesně nepochopil, čím jsme si získali Tvou přízeň. Na zkoušky se scházíme jak ti pověstní švábi na pěnivý mok, texty při zkoušení lovíme z děravých hlav s pomocí knížek a nápověd, žádní velcí „hráči“ také nejsme. A přesto s námi aktuálně spolupracuješ, vedeš nás cestou k již třetí premiéře. Neuvěřitelné. Nikdy Ti za to nepřestaneme být vděčni, to říkám upřímně.
Za těch cca 6 let, kdy za námi do Bydžova dojíždíš, Tvé skráně i vlasy lehce zestříbřely, což podstatnou měrou přisuzuji právě režijní práci s námi, nemáš to s námi zkrátka jednoduché. Avšak ty šediny, pardon stříbro, Ti značně zvyšuje Tvé chlapské charizma, za což bys měl být vděčný zase Ty nám.
Dovolím si být na mžik oka osobní. Můj táta, dlouholetý novobydžovský ochotník a organizátor, by stejně půlkulaté narozeniny jako Ty oslavil loni, logicky v Tobě krom velké profesní autority ctím a cítím díky té blízkosti vašich let i cosi přesahujícího, vnitřního.
Jako bonus ke své režii ses souhrou okolností vždy objevil také na jevišti. V komedii Tři v tom sis střihnul menší roli lékaře, v operetě Alleluja, svatá Nituš! jsi s chutí odehrál a odzpíval roli seržanta Loriota. A v jaké úloze se nakonec objevíš v právě rozzkoušené Cestě kolem světa za 80 dní se nechám rád překvapit. Při své vitalitě a zběhlosti bys mohl, tipuji, zaskočit za kohokoli z nás. Tak uvidíme.
K jedněm z nejčastějších poznámek, které od Tebe slýcháme během zkoušek, patří: “Nehrajte! Nehledejte v tom žádnou psychologii!” (Sakra, snad jsem teď neprozradil nějaký střípek Tvé režijní know-how). A nejčastější režijní připomínkou během repríz před představením bývá: “Hrajte s energií, ať to nechcípne!” A právě tu neutuchající energii, kterou stále disponuješ, Ti (si) přejeme, aby Tě ještě dlouho neopouštěla. Přejeme Ti spoustu radosti s vnoučaty, dětmi, Naďou, ještě přehršel zajímavých divadelních zážitků, moře nápadů a inspirací, řadu nezapomenutelných setkání s lidmi, myriády ovací a hlavně hodně, hodně, hodně zdraví, to je nakonec ze všeho nejdůležitější.
Naším posledním – trochu sobeckým – přáním Tobě je, abys nás přes všechny výše zmíněné i utajené nesnáze dokázal nakonec dokopat ke zdárné premiéře Cesty.
Sašo, máme Tě rádi.
Za Divadelní spolek Jirásek Nový Bydžov Petr Kruliš