Josef Kajetán Tyl
(1808 – 1856)
Český dramatik, spisovatel, herec, novinář a organizátor společenského života byl synem vysloužilého vojenského muzikanta a krejčího. Narodil se 4.2.1808 v Kutné Hoře.
Studoval královéhradecké gymnázium, kde byl jeho profesorem V.Kl.Klicpera, poté se v Praze věnoval studiu filozofie. Láska k divadlu ho však již roku 1829 přivedla ke kočovné německé Hilmerově společnosti. Roku 1831 se vrátil natrvalo do Prahy a do roku 1842 působil jako vojenský furýr (účetní). Organizoval plesy, zábavy a divadla, v nichž hrál a pro něž psal. Redigoval Květy, z nichž učinil vlastenecký časopis, poté řídil Pražského posla. Roku 1848 byl zvolen poslancem říšského sněmu. V letech 1834-1837 založil a řídil ochotnické Kajetánské divadlo na Malé Straně. V letech 1836-1851 byl Tyl dramaturgem českých her ve Stavovském divadle. Po propuštění založil kočovnou společnost, s níž jezdil až do své smrti. Na jevišti naposledy vystoupil v Českých Budějovicích v dubnu 1856. Zemřel 11.července téhož roku v Plzni – v bídě, se kterou celý život zápasil.
Z mnoha jeho her jmenujme alespoň tyto nejznámější: Fidlovačka (1834), Paličova dcera (1847), Strakonický dudák(1847), Kutnohorští havíři (1848), Jan Hus (1848), Žižka z Trocnova (1849), Jiříkovo vidění (1849), Tvrdohlavá žena(1850). Tylovy hry jsou dodnes oblíbeny pro své spojení realisticky viděné skutečnosti s romantickým či pohádkovým zpracováním.
František Škroup
(1801 – 1862)
Český hudební skladatel, autor první české opery a nápěvu české národní hymny, nejvýznamnější skladatel předsmetanovské éry, se narodil 3.6.1801 v Osicích u Hradce Králové jako syn venkovského učitele a muzikanta.
Studoval gymnázium v Hradci Králové a pak právnickou fakultu v Praze. Ve dvacátých letech uváděl v pražském Stavovském divadle česká ochotnická představení a české překlady cizích oper. 2.února roku 1826 se konala úspěšná premiéra první původní české opery, kterou Škroup složil na libreto básníka J.K.Chmelenského, Dráteník. V letech 1827-1857 působil Škroup jako kapelník Stavovského divadla. Byl stoupencem nových hudebních směrů a uváděl na jeviště mnoho cizích děl záhy po jejich vzniku. Po propuštění nalezl obživu v Rotterdamu, kde také roku 1862 zemřel.
Po Dráteníkovi (1826) složil operu Oldřich a Božena a jako třetí Libušin sňatek (1835). Je rovněž autorem scénického melodramatu Bratrovrah (1831) a opery Drahomíra (1848), s nimiž neuspěl. Napsal řadu scénických hudeb k vlasteneckým činohrám, z nichž nejvýznamnější je bezesporu hudba k Tylově Fidlovačce (1834), kde se poprvé ozvala píseň Kde domov můj, povýšená později na národní hymnu.
Obsazení
| Režie: | Zdena Vaškovová |
| PANÍ MASTÍLKOVÁ, pražská máselnice | Lenka Chmelařová |
| LIDUNKA, její chovanka | Pavlína Plecháčová |
| KROUTIL, švec | Pavel Klepač |
| JENÍK, jeho syn | Vladimír Všetečka |
| MARKYTKA, hospodyně u Mastílkové | Eva Staňková |
| ONDŘEJ JAMMERWEIL | Jiří Vacek |
| KOZELKA, dohazovač | Petr Kruliš |
| SLEČNA CIBULČINI, zpěvačka | Světlana Vacková |
| PAN HVĚZDOLESKÝ, literát | Vladimír Hrubý |
| ŽID ŠIVELES | Petr Kebort |
| CHEVALIER DUDEC, švihák | Jiří Hruška |
| PANÍ KLINKÁČKOVÁ, vdova po Sládkovi | Marie Vinšová |
| HUBÍNEK, uzenář | Václav Bičiště |
| SLEPÝ MAREŠ, starý hudebník | Jan Filip |
| BĚTUŠKA, jeho vnučka | Romana Vinšová |
| DRÁB | Libor Kruliš |
| PAVELKA, drvoštěp | David Cejnar |
| ŠEBELKA, drvoštěp | Jiří Tomeš |
| JIŘÍK, sluha v domě Mastílkové | Michal Skalický |
| JAN, sluha v domě Mastílkové | Martin Flegr |
| ŠVADLENKY, DĚVEČKY: | Marie Novotná, Markéta Krejčová, Jana Šulcová, Simona Krausová, Bára Panochová, Markéta Zahradníková, Danuše Holá, Romana Salačová, Zdena Rudolfová, Kateřina Dušková, Marie Drábková, Stanislava Tláskalová |
| DRVOŠTĚPOVÉ: | Radko Šeps, Zdeněk Jech, Stanislav Hudec, Ladislav Šenk, Jiří Tomeš, David Cejnar, Josef Zmítko, Jakub Šafařík |
| ŽÍĎATA: | Danuška Vávrová, Dan Dvořáček, David Hercík, Matěj Kebort |
| Scéna: | Vladimír Vondruška |
| Korepetice: | Anna Lauterbachová |
| Inspice: | Marie Klepačová |
| Světla: | Jaroslav Žák |
| Nápověda: | Eva Kadavová, Dana Hrušková |
| Rekvizity: | Zdena Žáková |
| Technika: | Josef Vidra |
| Komorní orchestr Bon art Pardubice diriguje Stanislav Horák |
Téměř všechny kulisy a dekorace byly vyrobeny v dílnách Národního divadla v Praze a téměř všechny kostýmy byly zapůjčeny Divizí Fundus a.s. Barrandov Studio. Děkujeme za vstřícnost a laskavou spolupráci.
Galerie
Videa
Ohlasy a články
-
Fidlovačkou oslaví Jiráskovci sté výročí své existence
Historie ochotničení čili – jak se tehdy s oblibou říkalo – činnosti „herců z libosti“ se v našem městě nekryje s počátkem našeho divadla. Už ve druhé polovině 19.století si příležitostně lepili vousy, nasazovali …
Kdy a Kde
us sed, aliquam non, tellus. Sed ac dolor sit amet purus malesuada congue. Etiam egestas wisi a erat. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Integer tempor. Suspendisse sagittis ultrices augue. Mauris suscipit, ligula sit amet pharetra semper, nibh ante cursus purus, vel sagittis velit mauris vel metus. Sed vel lectus. Donec odio tempus molestie, porttitor ut, iaculis quis, sem. Aliquam erat volutpat. Pellentesque sapien. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos hymenaeos. Etiam dictum tincidunt diam. Etiam commodo dui eget wisi.